Agility

Co to je?
Parkurový běh pro psy a jejich páníčky. Tento sport je odvozen od koňského parkúrového skákání a jeho kolébkou je Velká Británie. Parkur je sestaven z různých typů překážek (skokové, tunely, kladina, houpačka, slalom, ...) a pes je překonává v předem určeném pořadí na volno (bez vodítka i obojku), veden pouze slovními povely a pohybem psovoda. Jako v každém jiném sportu i v agility se pořádají zkoušky a závody, ve kterých vítězí tým (tj. psovod+pes), který doběhl v nejrychlejším čase a s nejnižším počtem chyb.          

Proč cvičit agility a proč právě s foxteriérem?
1. Pracovní náplň pro psa, který z jakéhokoli důvodu nemá možnost uplatnit své lovecké vlohy. Pro foxe není snad nic horšího než nuda. Pokud není svým páníčkem dostatečně zaměstnaný, najde si zábavu sám a to povětšinou takovou, která se libí pouze jemu. Stává se nelítostným bytovým architektem, nepřítelem sousedů a jejich domácího zvířectva, popřípadě podniká průzkumné expedice do vzdálených krajin.
2. Zlepšení souhry psa a psovoda. Oceníte, že svého psa můžete vypustit na volno i mimo zahradu a ihned vám nezmizí za horizontem. Pohyb bez vodítka není pro psy, kteří běhají agility vzácností. Vytvoříte si pevný partnerský vztah. V agility se jedná o týmovou spolupráci a bez radosti a důvěry z obou stran se běhat nedá. Drilem nic nesvedete. Pozor! Nezaměňovat s "jednou posloucháš ty mě, podruhé já tebe", ten kdo vede, jste vždy vy a ne váš pes.
3. Zlepšení kondice. Přestože se jedná o běh na krátké tratě (100-200 m) časté změny směru pohybu, navádění psa na překážky a vyhýbání se ostatním (překážkám) + slovní povely za běhu rychle zvýší vaší kondici i kapacitu plic.
4. Socializace. Při agility se váš fox setká na cvičišti i při závodech s mnoha dalšími psy všech možných plemen, velkostí i povah a naučí se s nimi vycházet. S některými se bude přátelit a ty ostatní se naučí ignorovat. Parkur na závodech ani zkouškách nebývá zpravidla ohraničen pevně, ale pouze páskou a není tedy možné psa udržet v tomto prostoru jinak, než nadšením pro běh a svojí autoritou.
5. Seberealizace. Pro páníčky, kteří rádi soutěží, se nabízí možnost dosáhnout na mety nejvyšší a stát se třeba i mistry světa. Před několika lety vyhrál velšteriér, tak proč by to příště nemohl být fox. V současné době vládnou této velikostní skupině (kohoutková výška 35-42,99 cm) šeltie, ale těm se naši foxteriéři v rychlosti i obratnosti směle vyrovnají.

Jak začít, kde a s čím?
Nejlépe u počítače. Na internetových stránkách např. www.klubagility.cz nebo www.agility.cz se pokuste vyhledat nejbližší cvičiště, kde se agility zabývají a zajet se tam podívat. Pokud je nejbližší cvičiště přece jenom příliš daleko, začněte na některém z letních výcvikových táborů. Kontakty najdete opět na webových stránkách nebo v časopise Pes přítel člověka. Pokuste se zlákat i další pejskaře ve vašem okolí a založte si vlastní malé cvičiště nebo se dohodněte se služebními kynology a přidružte se k nim (tak jsme to udělali i my). Pořízení překážek není nic složitého, pokud máte dostatečné finanční zázemí, existují firmy, které vše vyrobí na zakázku (např. www.zk.cz, www.kkzetor.cz ) V opačném případě vám nezbývá než si prostudovat Řád Klubu agility ČR a alespoň některé překážky si vyrobit svépomocí. Pokud ještě nemáte zhola nic, doporučuji začít s "krabicovým programem". Pro nácvik skoků zcela postačí bedýnky od banánů a pár latěk. Podle toho, na kterou stranu krabici postavíte, změníte výšku skoku.
              
Co je vhodné umět, než začnu chodit na cvičiště (a co všichni instruktoři ocení)?
Přivolání a s ním související zájem psa o psovoda. Je samozřejmé, že ze cvičiště je zprvu každý psí nováček vyveden z míry a neví co dříve, je však smutné pokud o svého páníčka nejeví žádný zájem a jeho odchod s ním ani nepohne. Co s tím?
Naučte se svého psa motivovat. K tomu lze báječně využít právě jeho lovecké vlohy. Zaujměte svého psa hrou. Je to jistější metoda než "salámkování". Hladového psa piškotem možná zlákáte, ale zájem sytého může být také jenom velmi vlažný. Většina teriérů se ráda přetahuje a něco honí. Pořiďte si proto hračku, která se dá snadno házet, aportovat a dobře se drží při přetahování (míček na šňůrce, vycpaný pešek, králičí packa, ...). Mě osobně se nejlépe osvědčila gumová pískací hračka zašitá v kůži s koženým očkem. Při aportování vydává báječné zvuky (asi jako pištící králík) a za poutko se dobře drží při přetahování. Pořiďte si hraček více a nechte zvolit svého psa. Zásadou je, že tuto "nejžádanější" hračku musíte psu učinit vzácnou. Je to vaše hračka a vy ji psu pouze půjčujete. Nikdy mu jí nenechávejte přes den volně k použití, k tomu má jistě jiné (např. kosti z bůvolí kůže).
Naučte svého psa soustředit se na váš pohyb a hlas. Pro pohyb opět využijte hračku. Pohybujte s ní podobně jako toreador s muletou. Těsně před tím, než se pes zakousne s ní ucukněte a změňte směr pohybu. Nezapomeňte však nechat psa vždy vyhrát. Fox se s nadšením zakousne a ulovenou kořist cukáním hlavy zadáví. Pokud si nejste jisti, že vám pes hračku aportuje, nepouštějte šňůrku a vyměňte hračku za něco dobrého k snědku. Soustředění na hlas (intonaci hlasu) cvičte například tak, že psa posadíte a hračku položíte do vzdálenosti na jakou si troufnete (0,5-10m). Tichým hlasem opakujete povel "čekej" tak aby hlas vyvolával napětí. Udržujte se svým psem také neustále kontakt očima. Po určité době dejte změněným tónem hlasu povel uvolňující napětí a vyzývající ke hře "přines, drrrž....“ pohrajte si s ním a chvalte ho. Dobu mezi čekáním a hrou musíte odhadnout podle momentální nálady psa. Nesmí trvat příliš dlouho, jinak pes o hru ztratí zájem (otupí) nebo vystartuje bez povelu. K odhadu vám velmi dobře poslouží právě oční kontakt. Psa tak trochu "hypnotizujete" a zároveň sledujete, jak se mu chvějí svaly nohou připravené jen vyběhnout.
Nezapomínejte psa chválit, chválit a zase chválit. Foxům pochvala zvedá sebevědomí přímo do výšin (stejně jako jejich ocásky). Pamatujte, že většinu chyb při běhu na parkuru má stejně na svědomí psovod.
Nenechte svého psa ani sebe dále zahálet a začněte se hýbat. Na setkání foxů při závodních kláních se těší

Markéta Lavická
 

Autor: AŠ
Přečteno: 1658x
Vydáno: 2.9.2019



Zpět

Další články v kategorii

Dog-trekking
Canisterapie
Dogdancing
Záchranářský výcvik
Coursing