Canisterapie

Autor: -sr- (arkona@seznam.cz), Téma: Ostatní aktivity
Vydáno dne 03. 02. 2010 (3434 přečtení)






Canisterapie s foxteriery

CANISTERAPIE

Když psi pomáhají léčit lidskou duši

Vendula Pešková

 

Stále častěji se setkáváme s informacemi o canisterapii, což ve volném překladu znamená terapii s pomocí psa. Čtyřnozí přátelé člověka pomáhají především lidem, kteří mají nějaké psychologické či citové problémy nebo se obtížně zapojují mezi ostatní lidi.

 

Canisterapie se s úspěchem uplatňuje například jako pomocná psychoterapeutická metoda v případech, kdy jiné metody nejsou účinné nebo použitelné. Jedná se např. o navazování kontaktu s pacienty, jež obtížně komunikují a při práci s citově deprivovanými a artistickými dětmi, mentálně postiženými, v logopedické a rehabilitační praxi, při výskytu apatie, u dlouhodobě nemocných dětí i dospělých nebo jako součást komplexní terapie v geriatrii.

 

Psi by ovšem nezvládli sami všechny úkoly, které na ně canisterapie klade, bez pomoci lidí, jimž se u canisterapie říká canisterapeuti. Jsou to dobrovolníci, kteří ve svém volném čase se svými psy navštěvují různá sociální zařízení pro děti i dospělé, kteří trpí psychickými poruchami, depresemi, jsou tělesně postižení nebo se cítí opuštění a smutní. Takoví lidé vnímají psa jako kamaráda, který je má rád takové, jací jsou, můžou si s ním hrát a mazlit se s ním. Pomáhají s péčí o pejska, a to vede k vytváření pocitu odpovědnosti, ale také zvýšení sebevědomí, protože jejich osobnost je v této činnosti důležitá.

Ne každý pes je pochopitelně na canisterapii vhodný. Nezáleží tak příliš na rase psa, ale na jeho povaze. Pro canisterapeutické psy je důležité, aby v jakékoliv situaci budili důvěru klientů i personálu, musí být ovladatelní, přátelští, dobře socializovaní, zvyklí na hluk, různé prostředí a množství lidí kolem. Důvěru musí ovšem budit i psovod, neboť on a pes tvoří nerozlučný tým. Psovod musí mít komunikační schopnosti, takt, dobrý vztah ke psovi i k lidem. Pes využívaný pro canisterapii by měl mít také příslušnou zkoušku.

Zkuste to i s foxteriérem

 

Nic tedy nebrání tomu, aby v canisterapii využívalo také obou plemen foxteriéra. Dobrým příkladem může být fenka drsnosrstého foxteriéra Delfie (Dery) od Rytíře Malovce, která se se svou majitelkou Vendulou Peškovou ze Dvora Králové věnuje s úspěchem mnoha kynologickým aktivitám: agility, sportovnímu výcviku a dogdancingu. Před časem si svou „specializaci” rozšířily ještě o canisterapii.

 

„Já jsem dosud s canisterapií neměla žádné zkušenosti, jen jsem obdivovala lidi, kteří se tomuto oboru věnují a prostřednictvím svého psího kamaráda pomáhají dalším lidem. Nikdy mě nenapadlo, že se k této činnosti jednou dostanu. Navíc s foxteriérem. Derinka byla totiž jako štěně opravdu ztřeštěná, teriér jak má být. Takže přes nelehké začátky jsem s ní pro jistotu začala chodit na cvičák na klasický výcvik. Na cvičáku se nám zalíbilo, spousta pejsků, lidí… Pravidelné nedělní vstávání kvůli cvičáku se vyplatilo – složené zkoušky ZOP, ZPU1, závodně agility, trošku dogdancing a hlavně naprosto ovladatelný, bezproblémový a přátelský pes, vodítko používáme jen v nutných případech. Nevím proč často slýchám, že na foxe je to podivuhodný výkon :-).

Ke canisterapii mě přivedly kamarádky, které se jí se svými psy již delší čas věnují, a protože povahu mojí Dery dobře znají, začaly mě trochu přemlouvat, ať to s ní zkusím. Takže jsem s nimi začátkem letošního léta vyrazila zkušebně na návštěvu do zařízení pro handicapované děti. Že se budu jen dívat, jak taková návštěva probíhá, nic víc. Jenže… Na místě se ukázalo, že děti jsou tak nadšené z nového pejska, že jsme se s Dery tak nějak nenásilně zapojily do programu, sice neplánovaně, ale s úspěchem. Takto jsem navštívila ještě asi dvě další zařízení a rozhodla se, že na podzim zkusíme složit zkoušky. Na zkoušky v podstatě není co trénovat. Vytvářejí se situace, které mohou nastat a buď to v pejskovi je, nebo není. Jde o to, že pes nesmí projevovat agresivitu k lidem nebo k ostatním psům ve skupině, musí být dostatečně ovladatelný. Nesmí reagovat agresivně v situacích, kdy jsou v jeho blízkosti křičící nebo peroucí se lidé, lidé na invalidním vozíku, s berlemi, pejska někdo přišlápne, šťouchne atd. Důležité je, aby byl pejskovi kontakt s lidmi příjemný a rád ho vyhledával. Práce je to pro něj po psychické stránce docela namáhavá, a proto se skládají canisterapeutické zkoušky (povahové testy), aby se ověřily reakce psa.

Zkoušky jsem složila teprve teď na podzim a nemám momentálně z pracovních důvodů dostatek času, ale snad se příští rok budu moci této činnosti věnovat mnohem víc. Pocit, že pouhá přítomnost mého chlupatého kamaráda pomůže jiným lidem třeba jen k úsměvu, za to stojí. A pes to také ví… ” vypráví V. Pešková.

 

Všichni zájemci o canisterapeutickou činnost se dozvědí více na www.canisterapie.info.

 

 

Canisterapie s foxteriéry

Pavlína Bohunová

 

Chovu hladkosrstého foxteriéra se věnuji sedmým rokem. Zakladatelkou chovatelské stanice Podještědská smečka, která má shodný název s občanským sdružením, zabývajícím se canisterapií, se stala fenka Ellen z Ráje Sidy (Elda). Tato fenka nás svou povahou, vzhledem a životním elánem tak nadchla, že netrvalo dlouho a smečku rozšířila další fenka Melissa od Hrubého lesa (Indie) a později i pejsek Uragan v. d. Bismarckquelle (Urišek). Řadu let se věnuji výchově a výcviku psů alternativní metodou, agility, coursingu a dalším činnostem se psy. Zároveň jsem lektorkou v naší psí škole. Kromě výcviku psů též pořádáme osvětové programy pro děti všech věkových skupin či dospělé, a právě tam začala dráha našich foxlíků coby canisterapeutů.

 

CO JE VLASTNĚ CANISTERAPIE?

Zjednodušeně by se dalo říci, že canisterapie je pozitivní, cílený nebo spontánní kontakt člověka a psa. Odborně je canisterapie jednou z metod animoterapeutických činností (léčení pomocí zvířat – pozn. red.). Je součástí komplexní rehabilitace, terapie za aktivní pomoci psa jako „terapeuta“, jejímž cílem je zlepšit nebo zkvalitnit život lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci.

Já sama jsem ještě před pár lety měla jenom velmi nejasnou představu o tom, co canisterapie vlastně znamená, k čemu slouží a jak se dělá. Párkrát jsem viděla psy s označením „canisterapeutický pes“, ale většinou jenom někde seděli, a tak moje představa na konkrétnosti moc nenabyla. Proto jsem se o canisterapii začala zajímat více a zároveň jsem svoje psy pomalu připravovala na dráhu canisterapeutických psů.

Svoje úsilí jsem opřela o několik faktů: foxteriéři milují lidi; foxteriéři jsou empatičtí a dokonale se orientují v lidských pocitech; foxteriéři jsou také velmi pracovití. Moji foxteriéři pro mě udělají první poslední a přitom si zachovávají hravost, živost a charakter. Velkou devízou foxteriéra je jeho velikost. Bez problému ho posadíte do klína vozíčkáři nebo malému dítěti. Pro klienta je to úžasný pocit, když si pejska může pochovat či obejmout. Pořád veselý a dobře naladěný foxlík nevzbuzuje obavy. I na klienty, kteří se psů bojí, působí dobře a strach brzy odezní. Při práci s malými dětmi má foxlík víc než optimální velikost. 

S mými foxlíky se snažím klienty především aktivizovat a zapojit je do života. Foxteriéři však bez problému zvládají i polohování a další „disciplíny“, při nichž je zapotřebí, aby byl pes v klidu a trpělivě „držel“.

 

PROČ PRÁVĚ CANISTERAPIE?

Pes sám o sobě je schopen díky své pozitivní energii vnést do terapie veselou odlehčenou atmosféru a tím příznivě působit na člověka. Kontakt psa s pacienty nemocnic či lidí s tělesným postižením, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých, má blahodárný účinek především na jejich psychiku. Živočišné psí teplo blahodárně působí na prokrvování jednotlivých částí těla a tím se zlepšuje hybnost např. u poúrazových stavů nebo u lidí s tělesným postižením. Pes se polohuje a přikládá k různým částem těla, kde efektivně působí svým teplem. Účinek tělesné teploty psa, která je vyšší než teplota lidského těla, nelze nahradit žádnými umělými prohřívadly.

FORMY CANISTERAPIE

Aktivita se psím pomocníkem

Jde o přirozený kontakt člověka a psa, který se zaměřuje na zlepšení kvality života klienta a jeho aktivizaci.

Terapie se psím pomocníkem

Jde o cílený kontakt ve spolupráci s odborníkem (fyzioterapeutem, logopedem, psychologem atd.).

Vzdělávání se psím pomocníkem

Při této aktivitě se používá pozitivní vliv psa při učení žáků se speciálními potřebami jako součást zážitkové výuky či při osvětových akcích (prevence pokousáni psem atd.).

Krizová intervence

Jde o kontakt psa v krizové situaci s cílem odbourání stresu.

 

TERAPEUTICKÉ CÍLE, VYUŽITÍ, DIAGNÓZY

Canisterapie si klade za cíl zlepšení koordinace, jemné motoriky, hrubé motoriky, sluchové percepce, zrakové percepce, slovní zásoby a rozvoje řeči, matematické představivosti, pravolevé orientace, grafomotoriky a rozvoje myšlení.

Canisterapii lze s úspěchem využít u klientů s tělesnými postiženími (děti i dospělí),

u seniorů (domovy důchodců, pečovatelské domy), u klientů po operacích či dlouhodobě ležících pacientů (nemocnice a zařízení LDN), v logopedických praxích a

v pedagogice obecně (speciální školy a školky, dětské domovy či diagnostické ústavy - canepedagogika).

Canisterapii lze velmi účinně využít při léčbě onemocnění, diagnostikovaných jako autismus, afasie, DMO, dyslalie, grafomotorika, vývojová disfazie, spasticita, vývojové sluchové vady atd.

CANISTERAPIE S FOXTERIÉREM V PRAXI

Pro canisterapii se hodí takový pes, který je zdravý, vychovaný, nejeví známky agrese, zvládá základní poslušnost a má přirozené vlohy pro tuto terapii.

Naši foxlíci pracují v současné době třikrát týdně v Jedličkově ústavu v Liberci. Pomáhají klientům s nejtěžším hndikepem, skupinkám „dospěláků“ a dále dětem školou povinným.

Při individuální terapii u klientů s nejtěžším postižením jde především o stimulaci formou olizování, jež skvěle působí na stimulaci střev, dále formou doteků a polohování. Nedílnou součástí terapie je i psí dech, tlukot srdce, kontakty se srstí či různými částmi psího těla: čumák – studený a mokrý, drápek – ostrý a tvrdý, ucho – měkké a teploučké atd. Hodně polohujeme a snažíme se prohřát studené části těla klientů, například nohy a to od plosek přes nárty až celé končetiny. Je až neuvěřitelné, k jak markantnímu zlepšení momentálního stavu a nálady dojde u klientů po absolvování lekce canisterapie. Fyzioterapie prováděná v následujících šesti hodinách po polohování v rámci canisterapie má pak zpravidla lepší účinky. 

Při skupinové terapii dětí někteří klienti sedí, jiní leží nebo přijíždějí na vozíčku.  Nejdříve je na řadě přivítání. Pejsek se s každým pozdraví na znamení, že práce už začala. Někdo chce mít pejska na klíně, jiný chce olíznout a další chce, aby pes u vítání postál a nechal se pomazlit. Po přivítání dojde na „psí češtinu“. Chcete, aby Elda dala zadek na zem? Musíte říct „sedni!“ Chcete, aby skočila na gauč? Je na místě povel „hop!“  Líbí se vám, jak probíhá tunelem?  Tak jí do něj pošlete s povelem „tunééél!“ Někdo hledá výrazy lehce, jiný obtížněji, ale mozek zapojí všichni, a to je hlavní cíl terapie. Pak přijde na řadu těžší cvičení – „psí matematika a geometrie“. Úkolem je spočítat Eldě tlapky, uši, ukázat kde má čumák, ocásek, bříško a kde má černé fleky, nebo jí dát pamlsek určitého tvaru nebo barvy. I tuhle disciplínu děti krásně zvládají. Nakonec přichází kýžený „psí tělocvik“. Cílem je posilovat: hoďte Eldě míček, přetahujte se s ní o přetahovadlo. Také se protáhnout a aktivovat určité svalové skupiny: pořádně se opřete o ruce, aby pod vámi mohla Elda proběhnout; držte pevně záda, aby Elda, co na nich stojí, nespadla; zvedněte nohy a Elda je bude přeskakovat. Kromě toho, že se plazí Elda, tak děti, které nejsou pohyblivé (ano, čtete dobře, které nejsou pohyblivé), mají za úkol lézt za ní. A daří se jim to. Pak jí za odměnu mohou dát pamlsek a Elda je za jejich snahu bouřlivě přivítá. Úplně na závěr dojde na relaxaci. Elda polohuje, tzn. že je přikládána na různé části těla dětí. Ty si užívají tepla a kontaktu živého tvora a zároveň se jim nohy, ruce nebo záda prohřívají tak, jak to nedokáže žádné umělé prohřívadlo.

 

POZITIVNÍ ZÁVĚR

Ráda bych se pochlubila, že do jednoho všechny děti, které dosud prošly canisterapií, jsou maximálně motivovány a díky Eldě zvládnou cvičení a úkoly, jež za běžných okolností zvládají jen s obtížemi nebo vůbec ne. Všechny děti si také užívají kontaktu a blízkosti zvířete, které přišlo za nimi a jen kvůli nim, a proto na chvíli zapomenou na svoje trable a hendikepy.

Tak takhle ve stručnosti vypadá naše canisterapie s foxteriéry!

 

 

 

 

 

 

 

Fotografie zveřejněny s laskavým souhlasem Jedličkova ústavu v Liberci.

Kontakt na občanské sdružení Podještědská smečka, jež se zabývá canisterapií: www.podjestedskasmecka.cz